V souvislosti s pitným režimem se nejčastěji mluví o nedostatku tekutin. Ten bývá nejčastějším problémem - zapomínáme, nestíháme pít nebo jednoduše u sebe právě nemáme ve vhodný okamžik něco k pití. V horkém dni na kole při intenzivní námaze se to může stát opravdu problémem. Ledviny nestačí vyloučit škodlivé zplodiny z těla a také ostatní orgány při nedostatku tekutin fungují o poznání hůře. Výsledkem nedostatku tekutin je malátnost, bolest hlavy, snížená výkonnost a někdy až intenzivní bolest břicha. Ztráta vody odpovídající 2 % tělesné hmotnosti představuje 20 % snížení výkonnosti.
Pokud si někdo myslí, že čím více vypije, tím lépe, je na velkém omylu. Problémy může způsobit jak nedostatek, tak i přebytek tekutin. Nejsme velbloudi, abychom se mohli napít do zásoby na celý den dopředu. Varující je případ mladé ženy, která v soutěži „kdo vypije více“ vypila jednorázově sedm litrů tekutin a několik hodin poté zemřela na selhání ledvin.
Organismus je ale schopný dobře zpracovat i větší množství tekutiny, pokud ji pijeme postupně během celého dne. Je tedy potřeba pít po malých dávkách a často. Při jízdě na kole k tomu mohou pomoci pitné vaky.
Odborníci doporučují, že při běžné zátěži bychom měli pít okolo 1,5 l tekutin denně. To je ale jen průměrná potřeba, každý jsme na tom trochu jinak v závislosti na výkonu a stravě. Vegetariánovi se sedavým zaměstnáním může stačit k optimálnímu stavu jen litr vody denně. Na druhou stranu, tělo cyklisty v horkém dni, při konzumaci velmi slaných či sladkých jídel a masa může vyžadovat pět litrů tekutin.
Podle obecně rozšířeného předsudku se má pít až v případě žízně. Ta se přihlásí pozdě, až v případě 1-2 % dehydratace. Volání těla po tekutinách může mít navíc mnoho podob. Nejeden kolař už se přesvědčil o pravdivosti pořekadla, že hlad je převlečená žízeň. Dalšími projevy jsou právě únava, ztráta výkonu, bolest hlavy, podrážděnost nebo bolest břicha.
Ovocné šťávy dobře nahrazují ztráty vzniklé pocením. Obsahují dostatečné množství draslíku a hořčíku, navíc také jednoduché cukry pro rychlé dodání energie. Svým složením jsou však lehce hypertonické, a proto se doporučuje ředit je vodou v poměru 1:1.
Průvodním jevem při pocení je nejenom ztráta tekutin, ale i solí a minerálů. Při krátkých nenáročných výletech to asi příliš nepocítíme a k úhradě ztráty tekutin postačí obyčejná voda, džus, ovocný čaj nebo nealkoholické pivo. Pozor na sladké limonády a kolové nápoje, které jen zvyšují pocit žízně. Problémové mohou být i nápoje sycené větším množstvím CO2. Ten sice zlepšuje chuť, na druhou stranu ale dráždí žaludek, narušují proces zažívání a mohou vyvolávat tlakové obtíže.